RCEV zavírák V Suché 2018

Kategorie: RCEV Zveřejněno: středa 17. říjen 2018 12:28 Napsal Radek Janovský

Po roce, jsem se opět zúčastnil poslední, úplně nejposlednější soutěže v kategorii RCEV - Zavíráku v Suché. Původně, jsem se chtěl z psaní článku vyvlíknout a nechat to na Honzovi Kubicovi, který připravuje reportáž + fota z každé soutěže, které se zúčastní a musím říct, že mu to jde velmi dobře a rád jeho reportáže na RCEX čtu. Bohužel, Ruda nechtěl slyšet o tom, že článek nebude a trval si na svém. A tak vzniklo několik řádků o sobotní soutěži.

Jak jsem psal v loni, v Suché se mi daří, místní modelářské letiště mám moc rád, i když zejména po mistrovství „velkých“ F5J se mnou asi spousta pilotů souhlasit nebude.
Sešlo se nás celkem 19, což je slušné číslo. Ráno nás přivítala modrá obloha, mírný vánek a vše nasvědčovalo tomu, že počasí vyjde stejně perfektně, jako před týdnem v Plzni, kde se konali termické hody.

Ráno po příjezdu, pozdrav se známými piloty a kamarády, trochu hecování a pro první nedočkavce začaly tréninkové lety. Vše nasvědčovalo tomu, že naletět v prvních kolech plný čas ze 150m, nebude až takový problém. Následoval nástup před soutěží, představení hlavního rozhodčího soutěže Jardy Imiolka , nečekaně Česká hymna, půšťaná na povel (Ruda musí mít vždy něco extra) a cca okolo půl desáté se šlo na start.

Rozlosování bylo připravené na 6 kol ve 4 skupinách po 5 pilotech + 1 rezerva. V 1. kole 1. skupině letí Honza Kubica ze 118 m a má litr. Ve 2. skupině letím já, zkouším podobnou výšku, mezi 5 a 6 minutou, jsem ve třiceti metrech, letím za Rudou nad asfaltovou dráhu, plácáme se v bublině po celé délce dráhy a přistáváme po 8:30. V honbě za každou vteřinou, nedolétám k bodu a přistání za nula, Ruda přistává za 40 a bere 1000.

První kolo nic moc, nakonec se ukáže, že je to moje škrtačka. V 2. kole začíná zesilovat vítr, letají se výšky cca od 140m do 200m, někdo zkouší i méně, ale jistota v nalezení termiky není. V prvních dvou kolech se létá hlavně směrem na východ, daleko proti větru a při návratu se zkouší chytit termika, utržená na svahu za budovami, nebo nad asfaltovou plochou. Tato taktika mě přináší ve druhém a třetím kole 1000, z výšky 140 a 150m. Po 3. kole následovala přestávka do půl jedné, kterou někteří piloti využili k tréninku. Bylo vidět, že termiky je nad plochou spousty a pravděpodobně se sníží vypínací výšky.

4. kolo začínám na 109 metrech, termika je rozbitá, model se nedá pořádně ustředit, přelítávám jednoho stoupáku do druhého, nakonec je z toho dalších 1000. Někteří piloti, plni optimismu z výsledků předchozích skupin, vypínají mezi 60 a 100m, termika se nedostavuje a jsou z toho opakovačky a lety okolo 5 minut.


V 5. kole, opět o něco zesiluje vítr, termika přestává fungovat pravidelně a mezi piloty přibývá dalších škrtacích letů. V pátém kole, letí v mé skupině všichni hodně vysoko, já vypínám ve 167m, nalítám plný čas, ale bohužel kazím přistání a je z toho 950 bodů. Ostatním se také moc nedaří, nalétaných plných časů ubývá. V posledním kole letím na jistotu, proti větru na svah, kde se držím do 7 minuty, ostatní jsou na zemi a já přistávám před 9 minutou, další litr a pravděpodobná obhajoba vítězství. Dodatečně jsem zjistil, že mě mohl přelétat Jirka Mihulka o 2 body, pokud by v posledním kole letěl za plných 1000. Jak to dopadlo:

  1. Radek Janovský
  2. Jirka Mihulka
  3. Standa Perkovič


Nakonec patří velké poděkování Rudovi a modelářům z MK Severka za perfektní organizaci soutěže, objednávku slunného počasí a příjemné posezení u ohně po soutěži.
Co dodat na závěr? Sezóna 2018 je za námi, je čas přemýšlet co nového postavit a připravit na další sezónu. Jsem rozhodnutý postavit nový model, který bude s motýlem (nikdy jsem ho neměl, tak proč to nezkusit).

Do minulé soutěže jsem si byl jistý, jaký profil použiju, protože poslední 4. soutěže jsem lítal se starším modelem s tenčím pronikavým profilem a byl spokojený. Do poslední soutěže jsem nasadil vývojově mladší model, který už byl 4x na stupních vítězů a potvrdil to opět. Tento model má prohnutější profil, který v luftu prostě drží, i když proti větru se mu moc nechce. Takže za dlouhých zimních večerů mám nad čím přemýšlet.

Všem přeji hodně zdaru, mnoho úspěšných startů a stejně přistání a těším se na shledanou na letištích, na jaře 2019.

Zobrazeno: 384

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Ads Elite footer

Weby přátel

dnz

Banner baterie

banner6

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám