No, jak začít ? Kdybych měl tento víkend shrnout do jednoho souvětí, bylo by to asi takto : Bylo to letově nejkratší, nejzběsilejší, nejdisciplinovanější, nejdeštivější a pro mě nejhorší mistrovstí České Republiky jaké jsem kdy zažil :) To ale nutně neznamená, že to nebylo super.

Znáte to, je léto, neskutečné vedro, všechno je totálně usché a žluté, prostě brutální masakr. Vy skoro rok do předu vymyslíte termín, všechno naprosto parádně připravíte, přihlásí se spoousta soutěžících, vše vypadá skvěle až na jeden malý detail, a tím je počasí. Ano, přesně to, co nemůžeme ovlivnit. Již týden do předu začali hlásit v médiích, že příjde v pátek studená vlna, bude pršet a ochladí se o cca 10 stupňů.

Mohli jste koukat na všechny možné meteoradary, ale předpověď byla neúprosná. Déšť, déšť a znova déšť. Celkem se ze 41 přihlášených odhlásil snad jen jeden člověk pokud se nepletu. Již od pátku se na letiště na Trnávce sjížděli první soutěžící i přes tuto nepěknout předpověď. V sobotu dorazil všichni zbývající již do deštivého rána, a za to bych chtěl nejen za sebe, ale určite i za organizátory poděkovat ! Je fajn, že jste to nevzdali a všichni jste přijeli :)

Na druhou letošní mezinárodní soutěž F5J do Lanškrouna jsem se opravdu těšil – vzájemná kombinace okolností byla totiž unikátní. V noci z pátku na sobotu nás čekalo úplné zatmění měsíce a na celý víkend byla předpověď výborného počasí. Díky zdravotní indispozici Mira Minaříka, jsem k roli ředitele soutěže přidal i organizačně mnohem náročnější úkol – úlohu startéra. I když jsem si (konečně) v Lanškrouně s modelem F5J před soutěží zalétal, nabídku vyplnit jako závodník díru vzniklou ve startovním poli po těch, kteří nedorazili, jsem v rámci klidu odmítl. Ihned po úspěšném víkendu na soutěži jsem cestou pouze „přibrzdil“ doma, naložil rodinu a odjel na dovolenou o dalších 1000 km jižněji. Proto jsem se k reportáži dostal až nyní. Pohledem na Stoupák jsem si však ověřil, že ani z jiných soutěží novinky od začátku srpna nepřibyly, takže krátké připomenutí víkendu 28. – 29. 7. 2018 bude i nyní ke čtení.

S dovolením Honzy Kubicy z webu RCEX.cz vám přinášíme fotoreportáž z MČR v kategorii RCEN. O této kategorii zde toho mnoho není, a právě proto je dobře, že se to zde objevuje :) Honzovi děkujeme, a vám přejeme příjemné čtení / koukaní nad postřehy z této akce.

Asi každý, kdo chtěl uspět na této prestižní soutěži, tak nejen pilně trénoval, ale také sledoval předpověď počasí na celý víkend. Začnu tím klíčovým faktorem, a to byl vítr. Nešlo ani tak o jeho sílu, jako hlavně o směr, odkud bude na plochu vanout. Kdo nezná Modelpark v Suchém, kterému dominuje u příjezdu MIG 21, a je nadstardatně vybaven pro naši zálibu, tak na SV od plochy asi 500m daleko je kopec-hřeben s převýšením 35m + stromy, a právě ten stál přesně v cestě předpovídanému proudění vzduchu. Jinak teplota kolem 20°C, jasno-polojasno, to už se všem líbilo. Důležité také je, zmínit se o okolí letiště po větru. Asi do 300m od bodů je krásná rovina, následujě viditelná řada stromů po obvodu této plochy a pak již neviditelně se snižující terém porostlý většinou malými duby a vším ostatním.

Všechny vás zveme na MČR RCEV 2018

Přihlášky zde do 21. 8. 2018 do 24:00 - http://registrace.stoupak.cz/soutez/37