Termika

Jednoduchý dotaz, jak na to?

Zkouším to zkouším, ptáci nikde a třebas i fouká a tak se ploužím oblohou. Když už se trefím a zvedne čumák, nebo křídlo, tak mám co dělat tam zůstat, to už se musím naučit. Co dělat když nic, ploužit se dál? Zrychlit a náhodně přeletět, nebo něco jiného?
Je to tu samý protřelý harcovník, tak doufám, že se něco dozvím, třebas i to, že je to normální většinou nic nenajít.

Přikládám malou ochutnávku ze včerejška.

podle grafu to vcera moc nenosilo co

no sice litam jako lama, ale delam to tak, ze kdyz nic neni (ani klesak ani stoupak napr v podvecer) proste to zapluzim (naklapkuju dolu) a jen tak se valim oblohou.

Ale houby, nosilo



Malý soutěžní nácvik na sobotní Trnávku Nejde jen o to lítat a když něčím proletím, tak tam zůstat, ale taky odhadnout kde by to mohlo být a vydat se tam.... Což je někdy tak na křišťálovou kouli (viz ten obrázek výše - byl to už asi třetí let v řadě, takže jsem plus mínus věděl, kde to přibližně nosí a i tak mi trvalo 3 minuty, než jsem ten stoupák zase našel ) Existuje jen pár borců, kteří řeknou - TAM to teď bude.... a ono to TAM vždycky je

Od prvního dotazu už uplynulo téměř pět měsíců a tak zkusím toto téma oživit.
Nalétal jsem toho dost a tak o chování mého letadla vím o něco víc, hlavně asi, že s bezmotorový trupem se chová lépe, ale zas je horší jej dostat do vzduchu

Termiku občas najdu a někdy i využiju hlavně v bezvětří a mírném větru, při silnějším mi pořád někam utíká.

Poslední dobou začínám mít další problém. Odletím si dál, třeba 300m-800m od sebe, něco najdu a začnu stoupat a pak (hlavně proti modré obloze) éro totálně ztrácím. čast kroužení, když je spodem je pohoda, ale zepředu a zezadu jen čárka a seshora taky nicmoc (mám zeshora bílé křídlo s vybledlou oranžovou na koncích).

Abych to zkrátil, stoupák v pohodě, ale když éro ztratím už poněkolikáté na dlouhé údery srdce, tak vyměknu a jdu dolů
Většinou mě čekají ještě loopasy, protože jej při sestupu taky ztrácím, je to vidět na koncích grafů.

Rady ani moc nečekám, ale aspoň jsem se vykecal

pro ilustraci dávám dva grafy:
První graf je ze začátku září, motorovej trup, éro ve vzdálenosti cca 350m, azuro komplet vymetená obloha.
Druhý graf ze dneška, start z gumicuku do cca 100m, vzdálenost cca 600m a vzdaloval se točením po větru, tím směrem modrá vymetená obloha.

Mno to je těžký. na to je jediná dvojrada : je třeba mít fakt dobré barvy na letadle (to je ale už pozdě co ? ) a za druhé létat po paměti (prostě když éro nevidím úplně přesně, tak létám v hlavě a doufám, že se objeví v pozici ve které si myslím).

teda to jsou moje nápady... nevím jak to dělají ostatní, určitě se ještě někdo ozve...

"Po paměti" létám, ale ta panika, když éro nevidím o trošinku déle než jsem čekal.

Fakt dobré barvy, to by mě zajímalo. Na konci uší jsou shora oranžové proužky, ale již značně vybledlé (viz. foto). Jsem domluvenej s kámošem, že mi to stříkne, moje představa byla výrazně oranžovou buď obnovit proužky, nebo rovnou střínout ty konce jednolitě.
Máš nejaké lepší doporučení?

cele bile kridlo je proste vopruz... dost pomaha vice pruhu a smerem ke konci tmavsi a tmavsi... mozna poradi i nekdo jiny nez jen ja.
kazdopadne jsem si tento rok vymyslel tuto "silenost" a je to nejlepsi co jsem za celou soutezni historii mel na letadle ! masakr jak to jde vzdy skvele videt !

Tmavé konce křídel rozhodně pomáhají viditelnosti, pravidelné pruhy pro změnu zase odhadu výšky/vzdálenosti. Nicméně tohle se týká spodku křídel a viditelnosti zespoda. Horní strana pro nízké kroužení je nejlepší bílá, ozářená sluncem jde výborně vidět, když háže prasátka (když Aleš píše, že je bílé křídlo opruz, tak to myslí tak, že bílé křídlo se prosvítí a ztratí při pohledu zespoda - ovšem při naklonění a pohledu shora to taková tragédie není, zejména když svítí slunko), a osvědčily se mi konce křídel líznuté nějakou jedovatou barvou v patřičné šířce (alespoň dvojnásobek hloubky křídla). Oranžová je na tom tabulkově nejlépe, a když seženeš ještě reflexní, bude to naprosto ideální. Nicméně modrá obloha, nota bene v kombinaci s lehkým oparem, je na viditelnost nejhorší, takže nelze čekat zázraky s jakoukoliv barevností.

Každopádně, každé letadlo má hold své limity, kdy jde ještě vidět - čím větší, tím dále s ním jde letět. U Pika to naštěstí nastane o hodně později než u nějaké dvoumetrovky, ovšem každý má jiné oči a kde někdo s přehledem řídí, druhý už lítá naslepo. Podmínky viditelnosti se taky mění, takže říct, že normální je vidět tříapůlku letadlo na takovou a takovou vzdálenost nejde. Lítat prostě tak, dokud vidíš. Když už nevidíš, tak fofrem zpátky.na určitou vzdálenost totiž stejně barvy splynou a je úplně fuk, jak je to letadlo barevné. Pak už totiž jde o to vidět nebo nevidět šedočernou siluetu.

Křídla i výškovku už mám doma. Byl drobný problém s dodávkou té správné reflexní oranžové, ale po podrobnostech jsem se nepídil. Můj dvorní lakýrník a taky kamarád modelář má mou plnou důvěru
Cvakl jsem pár fotek doma a těším se jak to bude vypadat venku, hlavně v akci ve vzduchu.
U výškovky jsou ty vnitřní proužky původní. Ocelové pravítko má 50cm.