13. Samba Cup 2024

Kategorie: F5J Zveřejněno: úterý 18. červen 2024 18:11 Napsal Václav Jeništa

Na prodloužený soutěžní víkend se od pátku 24. do neděle 26. května 2024 do modelářského kempu sjelo 128 pilotů ze všech koutů Evropy. Nepřízní vojensko-politické situace letos nepřijeli soutěžící z Ukrajiny, a snad poprvé ve startovním seznamu chyběli Italové…

Samba Cup byl vyhlášen na 6-8 kol základní části a 3 finálová kola. Ředitelem letošního ročníku Samba Cupu byl Vlastimil Vostřel. Pořadatelé, stejně jako v předchozích ročnících, zajistili ve spolupráci s obcí Sebranice velký stan, ve kterém bylo pro všechny zájemce zajištěno stravování. Na travnaté ploše bylo vyměřeno 16 startovišť, pro každé byl zajištěn časoměřič. Letová plocha i kemp byly kompletně ozvučeny. Jako startér jsem měl kvůli rozsahu plochy vyvýšené pracoviště na traktorové vlečce a na protilehlé straně letové plochy pomocníka pro hlídání předčasných startů a přistání po pracovním čase.

Online kasino Mostbet nabízí štědré uvítací bonusy pro všechny hráče, včetně bonusů k prvnímu vkladu a roztočení zdarma, což vám umožní začít hrát s prostředky navíc a zvýšit své šance na výhru.

Pro řízení soutěže byl použit program Gliderscore s připravenými jmény soutěžích, což umožnilo plynulý automatický běh soutěže. Zajímavostí letošního ročníku bylo současné použití dvou světelných tabulí s časomírou (souběžně s původní tabulí byl „v boji“ testován nový HW). Výsledky jednotlivých letů zaznamenávali časoměřiči do připravených kartiček, které snášela služba ke zpracování do výpočetního střediska obsluhovaného rodinou Lžičařových.

Již ve čtvrtek byla většina kempu zabydlena a od brzkých ranních hodin v pátek už každý, kdo si vyřídil administrativní náležitosti registrace, trénoval. Ti soutěžící, kteří teprve přijížděli, však „s sebou přivezli déšť“. Již v době instruktáže časoměřičů a kontroly techniky začalo pršet, takže slavnostní nástup a přivítání od starostky Sebranic paní Lenky Karalové probíhalo pod střechou stanu. Nejprve jsme věnovali tichou vzpomínku našim modelářským kamarádům Jardovi Tupcovi a Jirkovi Rajšnerovi, kteří nás nečekaně opustili. Informace k organizaci soutěže byly věcné. Začneme létat ihned, jakmile déšť ustane a vydržíme do 19.00 hod. V sobotu budeme soutěžit od 9.00 do 18.30 hod. a v neděli ukončíme základní kola v 11.00 hod. Tři finálová kola jsou vypsána pro 14 nejlepších pilotů. Vzhledem k tomu, že startoviště mají vyznačen bezpečnostní koridor, je do něj možný vstup pilotů již v přípravném času. Do jury byly vybráni T. Hrubý (CZ), H. J. Bosch (DE), A. Goullion (FR) a B. Majerčík (SK). Směr startu bude určen startérem, směr přistání je volný. Páteční večer vyplní grilování a sobotní pak velmi bohatá tombola. Soutěž bude zahájena exhibiční ukázkou pilotáže vrtulníku jednoho ze sponzorů a před prvými lety si všichni uděláme společnou fotografii.

Jakmile ustal déšť a technika byla vysvobozena z igelitu, byl vyhlášen přípravný čas prvé skupiny prvého kola. Od 13.30 hod. tak začal Gliderscore soutěžícím i pořadatelům vyměřovat jejich 10 minut pracovního času a přípravu na něj.Protože po dešti vysvitlo sluníčko, foukal pouze mírný vítr a obloha byla pokryta „správnými“ mraky, zvolili všichni nízké starty a lehké modely. Že tato kombinace, společně s taktikou letu „předepsané 3 sekundy rovného letu a pak rychle přes hlavu po větru“, přináší svá úskalí, si „vyzkoušeli“ B. Majerčík a J. Duchaň, kteří se ve startovní „tlačenici“ v motorovém letu srazili. Díky rozlosování soutěžících do 9 skupin po 16 pilotech, byla možnost opravné lety řešit přiřazením do některé ze skupin následujících. Nikdy se tak v průběhu celé soutěže nemusela losovat náhradní skupina! V průběhu odpoledne začalo mnohem více foukat, vítr se postupně stočil na druhou stranu startovního koridoru a obloha se vyčistila od mraků. Časoměřičům jsme rozdali slunečníky a přesunuli je na druhou stranu koridoru, abychom mohli změnit směr startu, a soutěžící si na svůj let vybrali těžší modely. V druhém kole již silné a rozsáhlé oblasti „klesáků“ donutili soutěžící startovat do „normálních výšek“ nad 100 m. Ti, kteří se na nové podmínky nestačili adaptovat, přistávali již do 5 minut, nebo si k návratu museli pomoci restartem motoru. Ještě méně „štěstí“ nadělilo počasí Pavlovi Kovaříkovi, který byl prvním soutěžícím, jehož model přistál za lesem na stromě v prostoru před vesnicí. Do 19.00 hod. se podařilo odlétat dvě kompletní soutěžní kola a polovinu kola třetího. S přibývajícím večerem postupně ustával vítr, postupně zmizela termika a do „hustého“ večerního vzduchu se opět dostaly ty nejlehčí modely, které byly k dispozici.

Sobotní ráno všechny uvítalo zataženou oblohou a především silným studeným větrem. Protože v lese u vesnice už bylo od pátku na stromech více letadel, vyrazila je lezecká výprava ještě před zahájením soutěže dohledat. Radost měl Pavel Kovařík, jehož model se podařilo snést téměř bez poškození. Soutěžní lety začaly společným scénářem – startem ve směru do polí, po povinných 3 sekundách přímého letu následovala rychlá otočka a let přes hlavu nad vesnici – nad příkré údolí říčky Desná. Další průběh letu byl závislý na tom, jak vysoko se nad vesnicí s termikou podařilo vystoupat. Cesta zpět proti větru totiž znamenala průlet silně turbulentní oblastí klesavých proudů. Návraty nebyly jednoduché, restart motoru byl opravdu záchranou a přistání mimo les bylo spásou. Právě páteční večer, nebo sobotní dopoledne se stalo osudným pro mnoho favoritů. Dva lety za sebou hodnocené nulou znamenaly „stopku“ pro Bohuše Majerčíka i Radka Malčíka… Začalo se startovat do výšek atakujících 250 m. Přesto ani to na nalétání plného času všem pilotům nestačilo a mnohdy byla většina modelů skupiny na zemi do 5 minut! Závěr 4. kola byl trochu vypjatější, když došlo k několika srážkám modelů. O opravný let požádali nejprve Jana Štěrbová a Vláďa Zima, který při startu uřízl vrtulí kus ucha Janina modelu. V tomto čase se k nám navíc podle radaru začaly blížit vydatné dešťové srážky. V 13.30 hod. dorazily i blesky a jako startérovi mi nezbylo nic jiného, než poslat všechny modely předčasně na zem. Techniku i modely jsme před deštěm uklidili a všichni jsem se přemístili do stanu, kde jsme začali sledovat semifinálové utkání našich hokejistů se Švédy na mistrovství světa. Za stavu 2:2 přestalo pršet, začalo svítit slunce a hlavně téměř přestalo foukat. Zahájili jsme opakovaným letem 7. skupiny 4. kola, ve kterém nastoupila Jana k opravnému letu. Bohužel se stala účastnicí další kolize, tentokráte s Rudou Šimo. I tyto opravné lety se podařilo vyřešit zařazením pilotů do poslední skupiny 4. kola. Stejně jako se postupně vylepšovalo skóre našich hokejistů, vylepšovalo se i po bouřce počasí. Termika začala být opravdovým pomocníkem a charakter většiny letů se opět vrátil k „F5J standardu“ – nízké starty a společná přistání na konci 10. minuty pracovního času. Protože na sobotní večer byla naplánována tombola, byl konec letového dne pevně dán. V poslední skupině 5. kola však vypadla časomíra. Let skupiny jsem přerušil, časomíru jsme restartovali a opakovaným letem poslední skupiny 5. kola jsme letový den ukončili.

Sobotní večer patřil tombole. Dary sponzorů, jejichž seznam byl před soutěží na modelářském portálu Stoupak.cz pravidelně aktualizován, zaplnily několik stolů. V připravených taškách čekaly na modeláře RC soupravy, serva, přijímače, telemetrie, elektromotory, regulátory, vrtule, materiály k laminování, obaly na modely i modely samotné. Tím nejžádanějším a hlavní cenou byl Prestige 2 PK PRO! Losování přineslo napínavé chvíle, ve kterých se mezi soutěžícími někdy i delší dobu hledal los správné barvy a odpovídajícího čísla. Tombola, ukončená vylosováním hlavní ceny, plynule přešla za slunce západu do společenského večera.

V neděli ráno bylo jasné, že vhodným časovým scénářem bude do oběda odlétat kompletní 6. kolo, tím ukončit základní část soutěže, využít přestávky na oběd k vyhlášení výsledků a po obědě odlétat finále. V 9.00 hod. byla zatažená obloha, vítr se ani nehnul, bylo dusno a vzduch byl od pohledu „lepivý“. V těchto ranních kolech nebylo výjimkou, že se všechny modely po startu ustředily do jediného stoupavého proudu nad letovou plochou, ve kterém vydržely společně kroužit po celý pracovní čas, na jehož konci společně přistávali. Na letových rozpočtech přistání většiny soutěžících byla patrná výrazně větší dynamika. Ještě před poslední minutou letu zůstávaly modely stále v „normální“ výšce. Její snižování většinou piloti v posledních 60 s letu plynule spojili s rozpočtem na přistání. Teprve cca 30 s před koncem pracovního času modely prolétaly po větru nad hlavou svých pilotů, aby ve zbývajícím času stihly provést „čelem vzad“ proti větru, vysunout klapky, zabrzdit a přistát. Ne vždy se to však pilotovi ve vymezeném čase podařilo. Pak následovala nevděčná úloha startéra – penalizace soutěžícího v podobě odebrání bodů za přistání. Jakmile slunce vyšplhalo po obloze kousek výše, začalo až nepříjemně pálit. Ohřátý vzduch pak generoval termiku a opět starty do malých výšek. Jeden z opravdu nejnižších se podařil J. Krajčovičovi, kterému se při startu vytrhla poškozená pohonná jednotka z trupu. Celkovým účtem byla bohužel nula za let a další poškození modelu po pádu po ocasu. V průběhu dopoledne vítr hodně zesílil. A protože si i v neděli udržel směr nad vesnici v údolí, jevily se při návratu proti větru vzdálenosti v tomto směru jako nečekaně dlouhé. Některým pilotům na zpáteční cestu chyběla výška a přistávali v cca 1/2 vzdálenosti mezi lesem a startovišti, někteří zachraňovali své modely před pádem do lesa restartem motoru. Někteří piloti, aby proti větru přes les vůbec přeletěli, museli motor svého modelu použít i několikrát. Krátce před půl dvanáctou dolétala poslední skupina 6. kola, pořadatelé začali rozdávat přivezenou svíčkovou s knedlíkem k obědu a výpočetní středisko začalo zpracovávat výsledky.

Počet odlétaných kol umožnil jeden nejhorší výsledek základní části soutěže škrtnout a sestavit pořadí 14 nejlepších pilotů soutěže pro finálové lety z pěti nejlepších výsledků. Neúprosným sítem základní části soutěže prošli tito piloti (pořadí od nejlepšího): D. Prestele (DE), H. Haas (AT), M. Rajšner (CZ), O. Starmanns (DE), S. Feigl (DE), J. Duchaň(CZ), P. Zweers (NL), T. Rößner (DE), P. Heinrich (CZ), F. Filliol (FR), J. Fischer (DE), Z. Malčík (ZC), Q. Phillippe (FR), A. Ziegler (DE). Po publikaci a kontrole výsledků se čtrnáct finalistů na krátké schůzce dozvědělo podrobnosti k organizaci tří, patnáctiminutových finálových letů. Na startoviště nastoupí k prvému letu podle pořadí v základní části a po každém kole se na startovištích posunou o 4 pozice. Mezi tím jsme přepnuli časomíru na 15 minut a vyhlásili přípravný čas.

Ve 12.30 min. vyletělo 14 pilotů ke svému prvému finálovému letu. Výšky startů se pohybovaly od 19 do 52 m. Všichni se ve vzduchu sešli v jedné termice po větru za lesem nad vesnicí. Po 5 minutách již nezasvěcený pozorovatel neměl šanci 14 malých teček na obloze najít. Všichni piloti přistáli v rozmezí 5 sekund na konec pracovního času v těsné blízkosti přistávacího bodu. Kombinací 21 metrů výšky, 14:57 min. času a 50 bodů za přistání vyhrál prvé finálové kolo M. Rajšner. Bodový náskok na nejhoršího však měl pouhých 15,5 bodu.

V 12.55 hod. odstartoval druhý finálový let. Pokud v prvém letu bylo možno hovořit o nízkých startech, pak nyní modely při startu doslova škrtaly konci svých křídel o neposekanou trávu, jak piloti hledali termiku nízko nad zemí. Druhé finálové kolo již tak pěkné termické podmínky pilotům nepřipravilo. F. Filliol přistál se štěstím v polích, J. Duchaň narazil křídlem do hromosvodu na střeše blízké hospodářské budovy a s modelem spadl, 5 dalších pilotů přistálo již do 10 minut. 19 m startovní výšky, 14:45 min. nalétaného času a přistání za 50 bodů opět přineslo vítězství M. Rajšnerovi. V těsném závěsu se ztrátou pouhých 3 bodů za ním však v tomto kole skončili S. Feigl a O. Starmanns. Tato skutečnost se následně ukázala jako rozhodující!

Podmínky pro třetí finálové kolo nebyly vůbec lákavé. Hodně soutěžících proto raději zvolil start do větších výšek (50-106 m). Pouze ti nejodvážnější opět motorový let ukončili ve výškách kolem 30 m. Bohužel ne všem se podařilo termiku v těchto podmínkách najít. M. Rajšner, D. Prestele a P. Heinrich přistáli do 5 minut, P. Zweers a F. Filliol přistáli dále než 75 m od přistávacího bodu a pouze zbytku finálového pole se podařilo udržet své modely ve vzduchu až do konce pracovního času. Se stejnými výsledky 29 m startovací výšky, 14:58 min. letového času a 50 body za přistání si dvě tisícovky mezi sebou rozdělili S. Feigl a Q. Phillippe. Jen o jeden bod za nimi skončil ve třetím finálovém letu O. Starmanns. Tyto hodnoty nakonec určily celkové pořadí SAMBA Cupu!

Slavnostní ceremoniál k ukončení soutěže se neobešel bez vyhlašování pestrých výsledků v kategoriích juniorů, seniorů, žen, „bramborových“ medailí… s nejdůležitější tečkou na konec: prvé místo na SAMBA Cupu vybojoval Sebastian Feigl (DE). S výsledným skóre nižším o pouhých 1,1 bodu za ním na druhém místě skončil Olaf Starmanns (DE) a třetí příčku získal Quentin Philloppe (FR).

Vašek Jeništa, startér

 

Zobrazeno: 466

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Weby přátel

vpmodel

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám