RCEV Polanka n.O. - Taktika klucí, taktika !

Kategorie: RCEV Zveřejněno: čtvrtek 4. září 2014 15:19 Napsal Aleš Krátký

Tak milé děti, dnes si vysvětlíme základní pravidla pro úspěšné soutěžní létání, ozdobené špetkou taktiky a rozumu. Říkáte si, o čem tady blábolím? To je velmi jednoduché a vše se dozvíte v článku. Pojďme tedy na věc, hezky popořadě a jak se sluší a patří. Začneme klasicky. Je sobota, nemusíme do práce a mohli by jsme i vyspávat, kdyby ovšem pár nadšenců z naších řad nepořádalo soutěž v Polance nad Odrou. Protože soutěžím rád, rozhodl jsem se, že k ním zavítám (ostatně jako vždy). A nebyl jsem sám. Dalších 15 lidí dostalo stejný nápad. Mezi osmou a devátou se scházíme na letišti, vytahujeme letadla a pouštíme se na první průzkumy vzduchu. Bohužel, nebe je nad letištěm celé zakaboněné a fouká svěží vítr (jak nečekané v Polance, že ano?). Je nás sice poskrovnu, ale o to více máme šancí, neboť Malča-team se účastní soutěže na Slovensku. Díky tomu se uvolnila první tři místa v tabulce :) a tuhle jedinečnou šanci chtějí všichni využít. Chvíli před devátou se opět pořádá "násed" a v rychlosti se prolétávájí informace, co a jak bude, že se poletí 6 kol a 5 lidí jde do finále. Říkám si, že s pěti lidmi bych teda raději finalé vypustil, ale to na mě nezáleží a tak souhlasím.

První kolo začíná a přijíždí i David Kovář, který jezdí vždy a zaručeně pozdě :-D Tentokráte vyskočí z auta, odhodí vše co může a rychlostí blesku montuje letadlo. Ještě se šroubovákem v zubech se postaví 30 vteřin před startovním gongem na plochu a letadlo, byť montované rychlostí holícího stojku (Mach3) i v zápětí letí - a letí dobře. Totiž - jak Murphyho zákon káže, ten poslední příchozí musí zaručeně letět v první skupině - tohle nebyla výjimka :).

Začínáme pěkně z vysoka a lítáme "na zbabělce", neboli s vyškami okolo 200 metrů, někteří i výše :) Taktika je jednoduchá - prostě vyletět nahoru postavit se proti větru a odstát to, protože termika se na rozdíl od party pilotů ještě nevzbudila. Co si pamatuju, tak se místy objevily i pokusy o kroužení, některé i docela odvážné. Někdy to vyšlo, někdy né ... Dělalo se dost škrtátek, neboť vesměs někdo zůstal trčet zapíchlý hodně daleko nebo vysoko. Pak to stálo nervy sledovat jak né a né spadnout, ukrajujíc vám drahocenné body. Ono průměrná výška soutěžících byla od 156 do 222 metrů! A to je průměr, takže se žádné pod-sto-metrové orgie se nekonaly. 

Soutěž odsejpala, kolo střídalo kolo, mraky vystřídala modrá obloha (asi na 15 minut) a pak opět přišly mraky. Jsem potěšen, že "drápalík" dokáže pěkně vylítnou slabou nulku a šmudlat ji až do desáté minuty pěkně po větru, tím ale moje výkony jaksi končí.

Čekáme na postupující do finále. Byl jsem sice třetí, ale poslední kolo jsem ulítl jen osm minut a tak se v duchu loučím s finále. Stejně tak jako Petr Koláska, který hodil poslední přistání do pole, i když jsem mu říkal "to neděláš dobře Petře, s tím natahováním, to se ti vymstí..." Vymstilo... Ukázkový propad do pole 10 cm za koncem pásky ho stál postup do finále. Já se tam "bohužel" dostal, i přes debakl v posledním kole. Ostatní to kazili o fous více, a tak jsem tam :)

Přichází ta chvíle, a už se nesou výsledky. No koukám jako blázen, Polanka od zhora dolů, jen já přesně mezi nima. To budou jatka, říkám si, a dávám tedy nabíjet baterky.

Vzpomínáte na úvodní věty? Tak teď to přichází: Taktika je jasná, 199 metrů, padat s ostatníma a vyhrát první místo :) Předpokládal jsem, že to prostě minimálně dva lidi výškově přepálí a bude to doma. Stojím na startovišti odhodlán to poslat přesně podle plánu do chumlu ostatních letadel těsně pod hranici 200 metrů. Petr Koláska mne informuje, že přesně tam, kam chci letět se tvoří i malý, tmavý a nízký mrak, což není samo sebou. No, to je prostě jistota, tam budeme všichni a nějak to nadojím, říkám si. 3,2,1, Gong. Házíme letadla a všichni míří do prava, pod ten mrak, okolo 200 metrů, jen jeden jediný, zcela osamělý a jak se později ukázalo i blbý pilot na poslední chvíli změnil skvěle vymyšlený plán, dokonale naplánovaný, precizně vymyšlený :) Vidím vlaštovky na levé straně u lesa, jsou sice dvě, ale jsou .. Letím tam jak raketa, 28,29,30 ..

Vypínám, otáčím hlavu doprava a hledám letadla ve své letové hladině. Nejsou! Hledám dále a co to nevím, letadla jsou ukrutně vysoko, resp. po chvíli zjišťuji, že já jsem spíše ukrutně nízko. Letím zpět na opakovačku, není ani první minuta, to ještě zachráníme. Blížím se opět vybaven skvělým plánem na opakování, a stačí se ho držet. Nasměruji letadlo těsně nad stromy k sobě a ejhle, bublinka, šmudlám ji minutu a je fuč. OK, držím se plánu a vracím se na opakovačku. Ejhle, nafouklo mě to .. Další minutka, nenene, drž se plánu, říkám si! OK, letím opět k sobě a ejhle ... No tak to trvalo dlouhych 7 minut!! Již těsně nad zemí a tentokráte již opravdu nad plochou spouštím spršku sebekritických nadávek, a i když si to moc nepamatuju, rozhodně nepatřily do dětských uší. Letím znova, vypínám motor a sedám si na zem, vysílačku držím jen proto, aby se mi neumazala od trávy. Termika jako kráva a tak můžu pokračovat v nadávání dalších dlouhých 8 minut.

Prostě a jednoduše: DRŽTE SE PLÁNU! Když něco vymyslíte a je to "jistota" tak to neměňte! Je jasné jak finále dopadne, teda alespoň pro mne. Abych ještě své místo pojistil, rozhodnu se na demonstraci svého zpackaného výkonu přistát na zádech (za poděšeného křiku pár přihlížejících, kteří zprvu nepochopili záměr a tak jim divná poloha letadla velela upozornit nepozorného pilota na "lehkou pilotní botu"). Díky bohu se ale přistání "hore bruchom" nepovedlo v měřeném úseku, jinak bych byl dokonce čtvrtý (František Odehnal nalítal 9 minut a nepřistál) - a to jsem nemohl dopustit, neboť nademnou visela temná věštba Malčíků, že budu opět brambora. Tu radost jsem jim nechtěl udělat, raději mrtvý než čtvrtý nebo jak se to říká :-D

Dnes se již na to dívám s nadhledem, ale ty nervy přátelé, ty nervy samy na sebe. To je to nejhorší. Dost bylo, ale mojí nerozvážnosti a ostrého jazyka. Polaneckým se soutěž povedla jak po organizační stránce tak po stránce soutěžní. Patří jim zaslouženě 1., 2., 3. i 4. místo! Hold dobrej oddíl.

  1. Barč Radim (1030!)
  2. Kurečka Ivo
  3. Slezák Petr
  4. Odehnal František
  5. Krátký Aleš

Sejdeme se v Přáslavicích a tam spolu zúčtujeme Polanko!! ;-)

Výsledky zde, povídání od Radima Barče

Fotky(p. Slezák)

Fotky (J. Kremer)

Video z akce.

Zobrazeno: 3884

Stoupák.cz je nezávislým komunitním webem. Pokud máte cokoliv, co by jste chtěli zde uveřejnit, neváhejte nás kontaktovat. Rádi se podělíme o zajímavé informace, reportáže nebo návody.

Weby přátel

hawk

dnz

Chceš tu být ? napiš nám

Koho podporujeme a kdo nás ?

Chceš tu být ? napiš nám