Stavba F5j větroně

Petr Koláska napsal: Nooo, protože je výškovka plovoucí a tudíž jsem tak dosáhl potřebného úhlu seřízení?

Ahoj Petře,
přiznám se, že mě zmátla Tvoje zmínka o milimetrech na výškovce. Když mne ctěné osazenstvo Stoupáku ujistilo, že se jedná o plovoucí výškovku, tak potom je diskuze o milimetrech opravdu trochu "plovoucí" nikoliv však bezpředmětná.

Problémem je, že s plovoucí výškovkou si můžeš nastavit seřízení křídlo/výškovka jaké chceš, samozřejmě v určitých rozumných mezích. Zbytek doženeš posunem těžiště. To co vypadá na první pohled jako výhoda se může velice rychle obrátit v nevýhodu. Můžeš mít zbytečné velké seřízení, které "doženeš" posunem težiště dopředu. V tomto případě ovšem za cenu ztráty výkonu letadla.

U klasické výškovky (klapka) Tě právě výchylka klapky výškovky varuje, že něco může být špatně. Samozřejmě předpokládám, že výrobce měl vše správně spočítané a hlavně ověřené záletem.

Opravil bych tedy svoji původní otázku na...jaký je potřebný úhel seřízení (stavební plán?) a jak poznáš, že si ho dosáhl? Dělám si srandu, nechci Tě z ničeho zkoušet.

Přeji pěkné polítání s Alergií (mrkanec).

Obavam se, ze je to ještě slozitejsi. Mnoho let jsem si myslel, stejne jako Tomas, ze plovouci vyskovka je idealni. Protože v kazdem letovem rezimu je profil identicky. Ale Perfection i poslední Maxa mají klapky. U Maxy dokonce pisou, ze to dlouho zkouseli.
Tak mne z toho vyvedte. Ve kterem rezimu by mel byt profil VOP s klapkou opravdu symetricky? Zalezi na tom vůbec?

Ahoj Ivane,
já zase po mnoho let vím, že plovoucí výškovka je velice problematické řešení. Přinejmenším pro rychleji létající modely s kterými mám zkušenosti. Je mnohem méně účinnější a vyžaduje tedy větší výchylku po delší dobu na stejnou reakci jako výškovka s klapkou. Nemluvím o kolikrát dost složitém řešení mechaniky plovoucí výškovky (přesnost, tuhost, váha atd.). Přemýšlím proč by to mělo být jinak pro ploužidla jako třeba F5J. Obávám se, že tam to platí o to více (nízké rychlosti, "pomalé" obtékání profilu).

Profil výškovky by měl být symetrický v letovém režimu (jedna rychlost) v kterém se pohybuješ nejčastěji. Budeš mít potom nejmenší odpor. Pokud máš více úlohové letadlo, tak je to vždy o kompromisu. Já na “nulu” seřizuji F3B model pro rychlost (v=20-70m/s), chci aby se chování pokud možno neměnilo s rychlostí a chci co nejmenší odpor. Na úlohu termika (v=8-10m/s) už tyto dva parametry považuji za méně kritické.

Nakonec bych už jen pro ilustraci dodal, že pokud mám pro výše zmíněnou úlohu rychlost výškovku v nule, tak pro termiku mám nataženo cca 0,3-0,4mm. Mám pocit, že to to funguje i pro Pike Perfection F5J, ale moc to éro ještě neznám.

Ivane, trochu jsi mé tvrzení překroutil... Já si například nemyslím, že je plovoucí VOP ijednoznačně deální, já si pouze myslím, že má jednu konkrétní výhodu v té změně seřízení.
To je ale jen jeden parametr a ty další už tak jednoznačně kladné nejsou, třeba vyšší nároky na servo a vesměs větší vůle v uchycení VOP atd. Když mi tu doma vedle sebe leží Stork a Perfection, tak je to vidět jasně
Mechanicky má prostě Perfection navrch, jenže na druhé straně se jeho uživatelé podkládání výškovky občas nevyhnou, což zase u Storka nikdo řešit nemusí.

Plovoučku má už i Xplorer,takže v současné době vlastně všechny nejpoužívanější F3(5)J éra.
Na klapce se mi líbí mnohem větší účinnost na malé rychlosti. Konkrétně potlačení v situaci těsně nad bodem a s otevřenýma brzdama. Zde je reakce mnohem rychlejší. Sledoval jsme to loni na MS v Martině. Tam bylo vidět startovat a přistávat Maxy a Xplorery se starým a novým ocasem vedle sebe.

Moje zkušenosti s plovoucí výškovkou jsou stejné jako u ostatních pilotů, to je, že se lehce přenastaví úhel seřízení křídlo – výškovka a může se lépe laborovat s posunutím těžiště. U klapkové výškovky, při posunu těžiště, jednou vyjde souměrný profil výškovky a pak polosouměrný se vztlakem kladným a podruhé záporným. Tyto dvě poslední varianty mají negativní vliv při změně rychlosti modelu. Při nárustu rychlosti modelu a kladném vztlaku na výškovce má model tendenci takzvaně zaklápět a při záporném vztlaku má model tendenci rychleji vyplouvat a to není úplně ideální pro chování modelu. Proto asi plovoucí výškovku.

f3j.in.ua/en/maxa-pro-family.html

Kouknete na to. Neni to moc jasne ale o smerovku se asi nejedna, zmenila se vyskovka.

Tak jsem se konečně dokopal k tomu osadit elektro trup k Maxe, když do konce týdne dorazí Altis tak bych ji mohl v sobotu v Dubu i zalítat. Střed křídla je z mé F3J Light Maxy, dodělal jsem si lehčí uši z bulharského triaxiálu a trup s vakuovanýma ocaskama. Připravená k letu váží 1620g. Trubka je už nové technologie se „sklovitým“ povrchem bez viditelné šroubovice. Spojky 7st. Udělal jsem si jen na zkoušku jak se to bude chovat - uvidíme, kdytak se vrátím k osvědčeným F3J 5st.
Dnes tolik módních 1300g je sice v nedohlednu, ale na mé 2 elektro soutěže za rok to bude asi stačit. Kdyby né vím kde pro příště určitě 150g ušetřit.

Vybavení:
4x MKS DS 6100, 2x Futaba 3150, NTM 2836-kv1400, Castle Ice 50, 3S Nanotech 850, Michna 10x6
jo a profil uši je fakt dodržen (3D sken na optice)

Zdravím,
pane Koláska
je možné získat plánek na to krásné f5J Alegria co jste stavěl ?