Letadlo mám? Ano. Kufr s vysílačkou ? Mám. Dvoje kraťasy, tričko, mikina pro jistotu, karton kofoly, chipsy a jedna deka. Je zbaleno a po práci můžu rovnou vyrazit na dvě a půl hodiny dlouhou cestu z Olomouce do Hořic na mou další soutěžní štaci a to "F5J InterTour Hořice".

V pátek dorážím na místo určení, z dálky vidím již pár aut, stanů, karavanů a několik letadel ve vzduchu. Vystupuji z auta pln očekávaní, zda se předpověď vyplní a skutečně poprvé v životě nebude v Hořicích foukat vítr :) A vskutku ! nefouká, slunce svítí, je krásně, zdravím se se starými známymi a montuji letadlo. Termika je, létá se hezky, paráda. Spokojeně usedám do křesílka a klábosíme nad zítřejší taktikou a zda počasí vydrží. Postupně se sjíždějí další lidé, jiní zase odjíždějí do hotelů a kdo ví kam všude. Já mám domluvené ubytování v letištním "hangáru", aneb hotel přímo na letišti.

Autorem téhle věty je „přespolní“, o to více však vážený host druhé polanecké soutěže, sám trenér kategorie RCEV - Radek Novotný. Původně patřila určité soutěžně-letové fázi jeho synátora, ale vlastně s ní Radek tak nějak charakterizoval povahu celého tohoto polaneckého klání. Nejlepší strategií totiž bylo najít si v tom "kdenictunic" aspoň o trochu "lepší" vzduch a letadlo v něm nechat lehce kroužit bez nějakých zásadních zásahů do řízení... Což ale nejde dělat donekonečna, že...  Ale sluší se vzít to tak nějak popořadě…

LMK Ikarus a jejich Letní výškoměry, to byla moje další štace v kategorii RCEV. Původně se měla soutěz konat na letišti na Trnávce, ale po nějakých technických problémech se na tomto letišti již nesmí jaksi taksi moc lítat a tak přišla pomoc kluků z LMK Polanka a soutěž se přesunula na letiště Polanecké.

Co čert ale nechtěl, tak předpověd počasí vypadala fakt krutě přeháňky byly dny před soutěží, a podle plánu měly být i během soutěže a po soutěži. Tato skutečnost má jeden neblahý vliv na novou příjezdovou cestu na Polanecké letiště, a to tu, že se z ní stane bahenní řeka. Dalším negativem počasí je i malá účast soutěžících. 11 je číslo opravdu slabé a poslední dobou ale dost často používané.

Počasí nás přivítalo konečně nevichrové, slunečné, termika chodila dost a dost, a jako vždycky – někomu se sem-tam i schovala a tak se i párkrát tůristovalo... Sám jsem si v druhém letu ze šesti střihnul nulu za výlet do polí. Na záznamu mám sveřepé sestupné kroužení až do minus 30m, jelikož jsem to pustil z kopce dolů, a mizel jsem za stromy a obloukem kopce :)

Celkem byla účast průměrná, 18 pajlotů. Největší čadiči zmizeli na F5J mezinárodku do Řecka, a tak aj mezi námi smrtelníky bylo o co bojovat.

Poslední květnovou sobotu se 12 statečných sešlo na letišti Polance nad Odrou, aby na zdejší první letošní soutěži zamíchali pořadím národního žebříčku RCEV :) No, tedy, zamíchali... Stálice prvních příček Radim Barč jen potvrdil svou neotřesitelnou pozici, ale klidný rozhodně nebyl... Začněme ale od začátku...

Předpověď počasí slibovala poměrně ucházející podmínky, a tak se všech 12 přihlášených dostavilo před devátou po nové příjezdové cestě na polaneckou plochu... Ačkoliv, abychom byli přesní, 11 přijelo před devátou a dvanáctý David Kovář, proslulý svou nechutí k rannímu vstávání, se v oblaku prachu zvířeném na polní cestě jeho zběsilou jízdou, zjevil na ploše minutu po deváté, ale během dalších 5 minut už stál na startovním bodu připraven k boji :)